Kulturní mák je prastarou, historií opředenou, lidem velmi prospěšnou plodinou. Pro nezaměnitelnou chuť semen je užíván v potravinářství. Tkáně, hlavně makovic, produkují alkaloidy, které se po tisíciletí užívají pro tišení nejkrutějších bolestí. Trvale tak hrozí jeho zneužití narkomany. Proto v Evropě, rozhodně u nás v ČR, pěstujeme pouze bezpečné, neopiové máky výhradně pro potravinářské využití.

Mák setý, správněji spánkodárný (Papaver somniferum L.) pochází z východoasijského (Čína, Nepál) a předoasijského (Malá Asie, Zakavkazí, Írán, vysočiny Turkménie) génového centra.

Doložené nálezy máku pochází z neolitu, mladší doby kamenné, hlavně v kolových stavbách předhůří Alp. Jsou datovány asi 2 tis. let př.n.l. Semena s velikostí 0,75-1 mm jsou počátkem přechodu mezi mákem štětinkatým (0,66-0,97 mm) a velkosemenným mákem setým (1,17-1,41 mm). Náš nejstarší nález máku pochází z Ostrova u Stříbra se stářím asi 2800 let, tedy z pozdní doby bronzové.

Botanik Linné popsal v roce 1753 Papaver somniferum. V roce 1803 či 1804 objevil německý lékárník Sertuner opiový alkaloid morfin a v roce 1816 jej získal v čistém stavu. Wood objevil možnost jeho aplikace injekční stříkačkou (1843). Anglický lékárník Sydenham rozpustil kolem roku 1850 opium v alkoholu a vzniklo laudanum. Byl to módní nápoj bohémy a vyšší společnosti. Angličan Wright syntetizoval z morfinu heroin a ten byl od roku 1895 vyráběn jako lék.

Dne 23. 1. 1912 byla ujednána „Mezinárodní opiová konvence“ proti narkotikům. V máku (celý rod Papaver) je dle Nováka a Phillipsona (1993) až 140 alkaloidů, v druhu Papaver somniferum L. jich bylo popsáno více než čtyřicet.

V Evropě se mák jako zahradní a okrasná plodina pěstuje od středověku. Vždy s oceněním jeho skvělých kulinářských – kuchyňských – vlastnostech, ale i s povědomím o narkotických účincích bílé latexové šťávy, co vytéká z makovic. Pěstoval se na úrodných, hnojem hnojených strukturních půdách jako okopanina: široké řádky kolem 45 cm, jednocení, okopávka, postupná ruční sklizeň a vyklepávání rozřezaných makovic. V zahradách takto přetrval v poměrně velkém rozsahu až asi do roku 1990. Od počátku XXI. století je jeho zahradní pěstování výjimkou. V sedmdesátých letech XX. století se v Československu začal pěstovat jako polní plodina v řádcích 125-250 mm širokých, bez jednocení, s odplevelením herbicidy a přímou kombajnovou sklizní spolu a nebo bez makoviny.

V zemědělské polní praxi se využívá skoro výlučně jednoletý jarní, řidčeji i ozimý mák setý. Okrajově se pěstuje, spíše zkouší, vytrvalý mák listnatý Papaver bracteatum (LINDL.). Máky potravinářské v rámci skupiny máků olejných mají barvu semen nejčastěji modrou, která nejvíce garantuje „makovou vůni a chuť“. Obsah morfinu v suché makovině (makovice s max. 15 cm stonku) se rámcově pohybuje od skoro nuly do asi 1 %, v ČR nejčastěji 0,3 – 0,7 %. Pro velkovýrobu s uplatněním herbicidů se nejvíce hodí modrosemenné odrůdy máku s obsahem morfinu kolem 0,4-0,6 %.

Semeno olejného máku se užívá jako pochutina v potravinářství. Dříve se ze semene máku běžně, nyní výjimečně, lisoval sladký, voňavý vysychavý olej, který nahrazoval olej olivový. Suché, rozbité makovice – tzv. makovina se dříve po výmlatu semen uplatňovaly ve farmaceutickém průmyslu, hlavně pro alkaloid morfin.

Česká republika se od roku 2006 stala největším producentem a vývozcem makového semene. K tomu pomohla zásadní změna pěstování vypracovaná Schreierem.

Zdroj: viz kniha Mák, upraveno


Vývoj pěstování máku v ČR v obdobích 1920-2018 (ČSÚ)

Období 1920 – 38 1946 – 70 1971 – 89 1990 – 99 2000 – 092010 – 18
Skliz. plocha
(tis. ha)
5,4 – 10,76,0 – 25,64,4 – 7,98,8 – 45,527,6 – 69,818,4 – 51,1
Výnos semen
(t/ha)
0,68 – 1,010,36 – 0,770,24 – 1,040,43 – 1,130,46 – 0,900,46 – 0,91
Produkce semen
(tis. t)
3,9 – 10,63,1 – 13,61,1 – 7,96,9 – 28,513,6 – 49,412,8 – 28,6

Vývoj pěstování máku v ČR v posledních letech (ČSÚ)

Rok200820122016201720182019*)
Skliz. plocha
(ha)
69 79318 36335 54332 58626 60835 778
Výnos semen
(t/ha)
0,710,700,800,620,510,60
Produkce semen
(t)
49 42812 81428 57420 04813 666

*) odhady