Rudodřev koka (Erythroxylum coca)

Rod Erythroxylum zahrnuje přibližně 230 druhů, přičemž dva druhy – Erythroxylum coca Lam. a Erythroxylum novogranatense, jsou zvláště významné a kultivované tradičními jihoamerickými civilizacemi po generace. Jedná se o malý strom či keř, dorůstající do výšky 2-3 metrů, který se endemicky vyskytuje v Andsko-amazonské oblasti na dnešním území států Kolumbie, Bolívie, Ekvádoru a Peru. Potřebuje teplé a vlhké klima tropických oblastí, dostatečné množství slunečního světla a nadmořskou výšku mezi 500–2000 metry.

V Jižní Americe patří koka mezi nejstarší pěstované druhy rostlin s důkazy o jejím užívání sahajících až 3000 let př.n.l. Její konzumace zůstává v mnoha andských a amazonských komunitách součástí tradiční medicíny a používá se ke zmírnění bolesti zubů, svalů a kloubů, při trávicích obtížích, potlačení hladu a pro překonání stavů spojených s nadmořskými rozdíly (andsko-amazonská oblast se nachází ve vysoké nadmořské výšce).

Listy koky obsahují, mimo jiných fytochemických složek, nejvyšší množství tropanového alkaloidu benzoyl methylekgoninu, známého jako kokain (asi 0,1 – 0,9 % hmotnostního obsahu), který byl z rostliny poprvé izolován roku 1855. Přímý účinek kokainu se projevuje při nižší koncentraci v krvi zvýšeným libidem, pocitem energie a sexuálního vzrušení. Vyšší koncentrace kokainu v krvi má za následek pocit neuvěřitelné euforie a energie. Současně v obou případech, tedy nižší i vyšší koncentrace v krvi, je spojena s potlačením únavy, nárůstem sebevědomí, pocitem zvýšené fyzické síly, agresivity a dalších účinků.

V současné době je kokain světově druhou nejvíce zneužívanou návykovou látkou, jehož roční produkce se odhaduje na 1980 tun (rok 2020). Kvůli endemickému výskytu rostliny koky se v pravém smyslu jedná o „Drug cash crop“, neboť je cíleně pěstována, zpracovávána a výsledný produkt – kokain, nelegálně distribuován po celé Zemi. S tím je také spojeno masivní poškození životního prostředí. Jednak v podobě kácení deštných pralesů a likvidace přirozeného ekosystému, na jejichž místo je poté vysazována pouze koka, a jednak jeho transportem (lodě, letadla, nákladní vozy), který po sobě zanechává významnou uhlíkovou stopu. Pro představu, jen roku 2020 bylo pro pěstování koky vykáceno odhadem 234200 hektarů deštných pralesů (to je asi 328 tisíc fotbalových hřišť). Avšak nejtragičtější dopady na životní prostředí vyplývají z použitých chemikálií na výrobu kokainu. Na výrobu 100 kg kokainu hydrochloridu je potřeba 100–300 litrů kyseliny sírové, 20–40 litrů kyseliny chlorovodíkové, 20–55 kg manganistanu draselného a 1000–2000 litrů organických rozpouštědel. Použité chemikálie končí v místních řekách, pralesích a v moři.

Kromě environmentálních dopadů, je poptávka po kokainu také spojena s činností extrémně nebezpečných mexických a kolumbijských zločineckých kartelů, jejichž aktivity jsou kromě produkce a distribuce návykových látek charakterizované vraždami, únosy, vydíráním, korupcí a terorismem. Dlouhodobé (chronické) toxikomanské zneužívání kokainu je spojeno s celou řadou závažných zdravotních obtíží způsobené jeho kardiotoxicitou a neurotoxicitou. Kokain v účinku na organismus vykazuje multiorgánovou toxicitu, přičemž řada z těchto účinku je způsobena zvýšenou stimulací adrenergního systému. K nejvýznamnějším toxickým účinkům patří kardiotoxicita, protože při akutní intoxikaci vede ke zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence a tím vzrůstají nároky srdeční svaloviny na spotřebu kyslíku. Významně se také podílí na vzniku aterosklerozy tepen, čímž zvyšuje riziko akutního infarktu myokardu. Dalším z možných nežádoucích účinků, především při dlouhodobém užívání, je zvýšené riziko rozvoje řady psychopatologií, jako jsou poruchy nálad, poruchy osobnosti nebo psychózy. V neposlední řadě se vyznačuje vysokým rizikem vzniku závislosti. Smrtelná dávka pro člověka se pohybuje okolo 1,2 gramu.

Kokain má ale své místo v moderní medicíně, kde našel své legální, byť omezené uplatnění především jako lokální anestetikum při menších chirurgických zákrocích na nosu, krku nebo hltanu.

Průměrně se v České republice 1 g kokainu prodává za 2000,- Kč. Na taneční scéně, v nočních klubech a barech může být jeho cena ještě vyšší.

Literatura:

Zdroj fotografií: Wikipedia a pexels.com