Jednou z nejobchodovanějších komodit na světě je tabák. Jeho původní domovinou je americký kontinent, ale v současnosti je pěstován ve více než stovce zemí světa (Indie, Brazílie, Zimbabwe a další), přičemž jeho největším vývozcem je Čína.
Jedná se o rostlinu (Nicotiana) z čeledi lilkovitých (Solanaceae), do níž jsou zahrnuta mimo jiné i rajčata, brambory či lilek. Tabák roste v podobě jednoletých i víceletých bylin a podle druhu dosahuje výšky od 10 cm až do 2,5 m vysokých keřů s kožovitými listy, někdy i jeden metr dlouhými.
Přestože je tabák vnímán zejména ve spojení s negativními účinky na lidské zdraví, nežádoucí závislostí a obrovskou lobby tabákových firem, má také určitá pozitivní využití. Kromě druhů, které se pěstují zejména pro užívání člověkem ve smyslu inhalace tabákových výrobků, šňupání či orální užití, existují např. i okrasné druhy s bohatými květenstvími (např. tabák křídlatý), využití tabák našel i v chemickém (anabasin), potravinářském, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu (kyselina citrónová, kyselina jablečná, chlorofyl…), historicky též v medicíně (např. v oftalmologii). Semena lze využít pro laky, oleje či fermeže, lisovaná též jako krmivo pro dobytek, stvol může být sloužit k výrobě celulózy či usušený na otop.
Pěstování této rostliny je bohužel spojeno i s negativním ekologickým dopadem spočívajícím zejména v odlesňování a degradaci půdy. Užívání tabáku je pokládáno za jednu z nejběžnějších příčin úmrtí člověka. Ke kouření a dalšímu vnitřnímu užívání člověkem se nejčastěji používají odrůdy tabák viržinský (Nicotiana tabacum) a tabák selský (Nicotiana rustica) a to pro obsah velkého množství návykové látky alkaloidu nikotinu. Největší podíl nikotinu je tvořen v kořenech rostliny a dále je uložen v listech, stoncích a květech. Obsahují ho i další zástupci čeledi lilkovitých, jako např. lilek či rajče, ale na rozdíl od tabáku ve stopovém množství. Své jméno získal po francouzském diplomatovi Jeanu Nicotovi, který si v 16. století obklady z rostliny tabáku údajně léčil bolesti hlavy. Nikotin, který je primárně obranou tabákové rostliny, je pro člověka i ostatní živočichy toxický. Letální dávka se může u lidí výrazně lišit, navíc si uživatelé tabákových výrobků časem vypěstují toleranci. Dlouhodobě se uvádělo kolem 40-50 mg (orální užití), ale v současnosti se tento údaj ukazuje jako zastaralý a smrtelná dávka bude pravděpodobně o řád výše. Právě nikotin je tou fytochemickou složkou, která u člověka způsobuje vznik závislosti (stimulace uvolňování dopaminu). Další faktory jsou pak psychosociální a behaviorální, tedy spojené s určitým prostředím, situacemi a zvyky (např. manipulace s cigaretou), kdy uživatel tabák konzumuje. Až u 90 % kuřáků se vyvine závislost fyzická, typická svými abstinenčními příznaky, kterými jsou zejména podrážděnost, nervozita, špatná nálada, nespavost, zácpa a další. Každoročně zemře na světě cca 8 milionů lidí v souvislosti s užíváním tabáku.
Závislost na nikotinu je považována za onemocnění a je definována označením F17.2 do skupiny „poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku“. Návykovost nikotinu souvisí mimo jiné také s tím, jak rychle a v jakém množství se při užití vstřebá. Nejvíce nikotinu je přijato a vstřebáno inhalací resp. kouřením (cigarety, dýmky, doutníky aj.), ale tabák lze konzumovat i bezdýmně formou orální (žvýkací a porcovaný tabák) či šňupáním nosem. V České republice je dlouhodobě nejrozšířenější formou inhalace kouře z tabákových cigaret. Ty se prvně objevují v 19. století, masově se rozšířily po roce 1900, v 50. letech minulého století byly přidány filtry, ovšem i v jejich případě se ukázalo, že obsahují řadu toxických látek např. acetát celulózy. Kouř z cigaret obsahuje kolem sedmi tisíc látek, z nichž mnohé jsou rakovinotvorné a další jinak toxické (např. arsen či kadmium). Dále jsou obsažena aditiva, jež způsobují např. rychlejší a účinnější vstřebání nikotinu.
Výrazným jevem současnosti jsou elektronické cigarety (EC), u nichž je používán termín vapování, neboť se jedná o zařízení zahřívající tekutinu za následného vzniku aerosolu. EC mohou, ale nemusejí obsahovat nikotin. Pokud ho však obsahují, pak se právě díky obsahu nikotinových solí vstřebává do těla nikotin daleko intenzivněji než u běžné cigarety. EC tak mohou závislost nejen udržovat, ale i prohlubovat.
V České republice je dostupná pomoc při odvykání závislosti na tabáku. Jsou provozována specializovaná Centra pro závislé na tabáku, k dispozici je Linka pro odvykání kouření. Léčba je hrazena ze zdravotního pojištění. Významnou roli hraje také oblast prevence ze strany široké škály subjektů, kdy zásadní pozici drží v rukou stát s oporou v zákoně č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, i dalších právních předpisech.
Zdroje:
- Grafy – zdroj: SZÚ, NAUTA, 2023
- Eva Králíková: Kouření, tabák, zahrávaný tabák, nikotin, vapování a pojmy okolo, Drugs & Forensics Bulletin NPC č. 1/2021
- Zpráva o tabákových a nikotinových výrobcích v České republice 2023, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, ÚV ČR 2024
- Lucie Pilařová: Problematika závislosti na nikotinu, Psychiatrie pro praxi 2003
- Ústav aplikované farmacie: Tabák, https://is.muni.cz/el/pharm/podzim2020/FDAFP_FAF/um/Nikotin.pdf
- Národní zdravotnický informační portál: Užívání tabáku, https://www.nzip.cz/kategorie/46-koureni-uzivani-tabaku-nikotin
- Historie a pěstování tabákové rostliny, https://batstore.cz/blog/historie-a-pestovani-tabakove-rostliny
- Tabák (Nicotiana), https://www.pestik.cz/module/csblog/post/599-5-tabak-nicotiana.html#gref
- Zpřísnění pravidel EU týkajících se tabáku, https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/tighter-eu-rules-on-tobacco.html
- Jiří Patočka, Anna Strunecká: Nikotin: jed nebo lék?, Vesmír 4/2000, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-4/nikotin-jed-nebo-lek.html
Zdroj fotografií: Pexels.com
