Příprava na podzim
V půdě by měla být dostatečná zásoba živin. Toto zabezpečíme aplikací kompostu lépe k předplodině, a to cca 4 kg/m2. Pro setí jarního máku pozemek na podzim zryjeme či zoráme dostatečně hluboko. Pokud jsme k předplodině nehnojili kompostem, je vhodné alespoň povápnit.
Příprava před setím
Přípravu pozemku pro mák omezíme na jemné provzdušnění a srovnání půdy nejlépe kovovými hrabkami. Hloubka přípravy by měla být max. 2cm, tedy do maximální hloubky setí máku.
Setí
Ozimé odrůdy máku sejeme na konci léta, kdy předpokládáme dostatek vláhy. Setí by mělo proběhnout od poloviny září, ale ve středních a vyšších polohách nesejme v říjnu. Na podzim mák již nehnojíme.
Jarní odrůdy máku se sejí nejdříve ze všech plodin na jaře (konec března, zač. dubna, jak vám to dovolí půda – osychá brázda). Ale vždy vyséváme do prohřáté a strukturní půdy. Setí nelze uspěchat, jinak hrozí zamazání a tím faktická jistota nevzejití. Vysévat můžeme všemi dostupnými zahradními secími stroji, nebo ručně do hloubky max. 2 cm. Snažíme se, aby osivo leželo na vlhkém dně seťového lůžka. Sejeme vždy ro řádku, nikdy ne naširoko.
Meziřádkovou vzdálenost volíme podle možností plečkování a okopávání během vegetace. Optimálně do půdy značíme znamenákem řádky 30 cm od sebe. Sejeme mělce a řídce (ne hustěji než 5 cm v řádku). Lze osivo i navážit, na meziřádkovou vzdálenost 30 cm volíme výsevek 1 g na 5 m2.
Jednocení
Pro ideální sklizeň na zahrádce je potřeba mít porost s min. 25-30 rostlin na m2. Tomu odpovídá vzdálenost rostlin v řádku cca 10-12 cm. Ve fázi 2-5 listů na vzdálenost cca 12 cm rostliny vyjednotíme.
Hnojení
Po zasetí nebo po vzejití jarního máku přihnojíme dusičnanem amonným (LAV 27 % N) nebo ledkem vápenatým (15 % N) v dávce 50 kg N, tj. 19 g LAV nebo 33 g LV na m2. Ale pokud máme dobře vyhnojenou půdu a mák jsme vyseli po zlepšující předplodině, pak dávku na polovinu snížíme. Hnojit můžeme i před setím s následným mírným zavláčením hráběmi. Ozimý mák hnojíme na jaře tehdt, až lze do pozemku vstoupit.
Dávku v přepočtu 50 kg N/ha opakujeme ve fázi 6 listů nebo na začátku prodlužování stonku do vypletého porostu máku, nejlépe ledkem vápenatým. V žádném případě nesmíme používat kysele působící hnojiva.
Mikroprvky jako B a Zn aplikujeme ve fázi 4 – 8 plně vyvinutých listů (mák cca 7 cm) v kapalném hnojivu (Campofort special B popř. Wuxal SUS boron aj.). Tuto aplikaci je možné doplnit rostlinný stimulátorem Atonik v dávce 0,06 ml/m2 v 5% roztoku močoviny.
Plečkování, zálivka
Stále plečkujeme či plejeme cca každé 2 týdny. Za přílišného sucha zavlažujeme, nejlépe podmokem. Pravidelnou zálivku neopomeneme před kvetením v období tvorby poupat a pak po odkvětu.
Ochrana máku, ošetřování
Choroby. Ochranu máku proti chorobám budeme cílit zejména na dvě nejvíce hospodářsky významné choroby – plíseň máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiozu máku (Dendryphion penicillatum).
Plíseň maková napadá mák především čtyřmi cestami. Těmi jsou napadené osivo, pozemek zamořený oosporami patogena, plané druhy máků a šíření choroby z napadených rostlin na zdravé. Příznaky napadení plísní makovou jsou zejména světlé puchýřkaté skvrny na listech. V pozdějším období (háčkování, kvetení) napadá především stonky a makovice. Takto napadené rostliny pak vývoj vůbec nedokončí, popř. jsou makovice poškozené. Semena se v napadené makovici mění na rezavý prach a dochází ke ztrátám na výnosu.
I helmintosporioza je primárně přenášena především napadeným osivem. Způsobuje padání klíčních rostlin, ale pro pěstitele způsobuje významné škody především na starších rostlinách. Na nich objevujeme typické, svislé černé proužky, na listech pak šedofialové skvrny, které stejně jako po projevech plísně makové zasychají. Důsledkem choroby jsou pak menší makovice s tmavými skvrnami. Mycelium prorostlé do makovice pak způsobuje „slepené hrudky“ máku, které se nám při sklizni vysypávají na zem.
Ochrana. Základem proti oběma chorobám je výběr zdravého osiva. Obě dvě choroby způsobují velkou redukci malých klíčících rostlin, což pěstitel ani nemusí zaznamenat. Proti plísni makové další ošetření provádíme zpravidla kolem stadia 5-ti listů (v první polovině května – nejlépe před deštivou periodou). Toto ošetření provedeme pouze v případě, že porost již značně prořídl a v porostu se dále vyskytují rostliny s příznaky napadení plísní makovou.
V malých zahrádkářských výměrách je také velmi vhodné opatření napadené chlorotické rostliny z pozemku odstraňovat. Snížíme tak infekční tlak v daném roce a především do budoucna omezíme tlak choroby z napadeného pozemku. Z tohoto důvodu je také mák na stejný hon vhodné zařazovat až po 5-ti letech.
Pokud by problémy s plísní makovou přetrvávaly a po odkvětu je napadeno více jak 10% stonků, je vhodné ošetřit ještě jednou přípravkem určeným primárně proti plísním pravým na jiných plodinách (okurky, rajčata, brambory).
Škůdci. Škůdců máku je celá řada, hospodářsky významný je však v současné době krytonosec kořenový a krytonosec makovicový.
Krytonosec kořenový je velký asi jen 3 mm. Poznáme ho díky světlé skvrně na švu krovek. Škodí nejprve úživným žírem na vzcházejících rostlinách a posléze i jeho larvy škodí žírem na kořenech. Výsledkem může být kompletně zdevastovaný porost, či v důsledku požerků larvami zakrnělé rostliny, které můžeme snadno vytáhnout z půdy. Pozornost mu věnujte především v době vzcházení máku. Oproti tomu krytonosec makovicový škodí, jak už název napovídá, především v období kvetení máku. Dospělci nalétávají na kvetoucí porost a kladou do mladých makovic až 250 vajíček. Z nich vylíhlé larvy pak požírají semínka máku. Přítomnost poznáme především podle černých skvrn a vytékající mízy z napadených makovic.
Pozor na tyto škůdce by si měli dát především ti zahrádkáři, kteří se rozhodnou mák pěstovat v oblastech, kde se mák pěstuje intenzivně u farmářů. Přemnožení škůdci by mohly malou plochu máku úplně zdevastovat.
Škůdce ze zahrádkářského hlediska asi nejvážnější představuje mšice maková. Jedná se o polyfága a kromě máku jsou hostiteli i jiné skupiny rostlin (okopaniny, bobovité, okrasné rostliny i zelenina). Škodí sáním na listech i makovicích. Poškozené části rostlin pak zasychají, či jsou jinak deformované. Zvýšený výskyt je zaznamenáván v suchých a teplých letech.
Ochrana. Ochrana proti krytonosci kořenovému spočívá především v moření máku. Při výskytu požerků na listech zejména do stadia 3-4 listů foliární aplikaci. Za prahový počet mšic na máku považujeme více jak 5% napadených rostlin (byť i jednou mšicí). Po zjištění výskytu doporučujeme porost ošetřit (spodní strana listů). Proti těmto škůdcům doporučujeme kontaktní insekticidy např. Karate Zeon SC, Decis Mega apod.
Sklizeň
Sklizeň zahajujeme, když makovice uschnou a po zatřepání v nich semena chrastí. Sklízíme celé suché makovice ručně probírkou. Vždy včas, aby makovice nenaklovali ptáci.
Makovice se mohou sklízet i měkčí, musí ale mák být již tmavý. Necháme pak makovice dojít na slunci (2 dny), potom je ručně otevřeme, vyklepeme mák. Makovice mohou být stále měkké. Semena pak v tenké vrstvě necháme doschnout nejlépe na jemném sítu.
Skladování
Mák uložíme nejlépe do plátěného sáčku, nikdy ne do plastového obalu. Skladujeme v suchu a temnu. Takto ručně sklizený mák si zachovává svoje senzorické vlastnosti několik let.
Přejeme vám úspěšně pěstování a sklizeň. Spolek Český modrý mák.
Zdroj: Cihlář P. – Vlažný P.: Mák na zahrádce (Zahrádkář) – upravil a aktualizoval V. Mikšík.
Upozornění. Pokud chcete vyset mák o ploše větší jak 1 ar, jste povini tuto plochu ohlásit ÚKZÚZu.