K roku 2023 užívalo opioidy okolo 60 milionů lidí, což je za konopnými drogami (219 milionů) druhý nejvyšší počet.
Odhad Světové organizace UNODC
Mák (rod Papaver) patří mezi rostliny, které v sobě spojují jedinečnou krásu, užitek i kontroverzi. Rostliny tohoto rodu obsahují přibližně několik desítek různých alkaloidů, tedy přírodních dusíkatých látek ovlivňujících nervovou soustavu. V nejznámějším zástupci – máku setém (Papaver somniferum), známém též jako mák spánkodárný – bylo dosud popsáno až šedesát alkaloidů.
Z farmaceutického hlediska jsou nejvýznamnější tři hlavní tzv. morfinanové alkaloidy, morfin, kodein a thebain. V menším množství je přítomen také oripavin, látka podobná morfinu, avšak navíc výrazně toxická. Podle Wilde a kol. (2019) má kodein zhruba desetinovou návykovost oproti morfinu. Naproti tomu thebain se za návykový nepovažuje, ale je toxický.
Od léku k návykové látce. Vysoký obsah alkaloidů v máku setém z něj činí rostlinu s obrovským farmaceutickým potenciálem, zároveň však i předmět obav vlád a kontrolních orgánů po celém světě. Pěstování takových odrůd máku je mnohde zakázáno, případně přísně regulováno a monitorováno – zejména tam, kde hrozí zneužití k nelegální výrobě opiátů.
V řadě zemí se ovšem i dnes mák pěstuje cíleně pro získávání opia přímo z rostliny. Tento postup je základem nelegální produkce heroinu, což představuje vážný mezinárodní problém. V posledních letech však dochází ke změně trendů – ilegální trh s opiáty ustupuje nárůstu syntetických opioidů, a také se mění geografie pěstování opiového máku v některých zemích.
Starověk. V historických pramenech je často zmiňováno, že tekutina v obsažené v tobolce (makovici) má léčebné, ale i narkotické účinky a je tedy pravděpodobné, že i proto byl mák od starověku pěstován.
Opiové války (1839-1860). Konflikt mezi evropskými mocnostmi, hlavně Velkou Británií, ale také Francií, a čínským císařstvím, byly vyvolány především kvůli máku, resp. v zájmu volného obchodu opiem ve východní Asii.
První opiová válka se odehrála v letech 1839 až 1842 mezi Čínou a Britským impériem. Byla vyvolána zákazem opia na území Číny a čínská vláda zároveň nařídila zničení zásob opia ve vlastnictví britských obchodníků a Britské východoindické společnosti. Britská vláda reagovala vysláním námořní expedice, aby donutila čínskou vládu zaplatit reparace a povolit obchod s opiem. Druhá opiová válka byla vedena Británií a Francií proti Číně v letech 1856 až 1860 a v důsledku toho byla Čína donucena legalizovat opium. Odhaduje se, že do konce 19. století byla desetina veškeré čínské populace závislá na opiu.
V každé z těchto válek vedla vojenská převaha evropských sil k několika snadným vítězstvím nad čínskou armádou, v důsledku čehož byla Čína donucena podepsat nerovné smlouvy, které západním mocnostem zaručovaly výhodné celní sazby, obchodní koncese, reparace a také území. Toto období (1839-1945) se zapsalo do čínské historie jako Století ponížení. Tyto dva konflikty donutily Čínu otevřít západním obchodníkům cca 80 smluvních přístavů (včetně Šanghaje), a to zejména Britskému imperiu, ale také Francii a USA a v menší míře Rusku a Německu a dalším zemím. Kromě toho Čína postoupila svrchovanost nad Hongkongem Britskému impériu, které si nad touto oblastí udrželo kontrolu až do roku 1997. Vnější Mandžusko a Sachalin zůstal Rusku dosud.
20. století. Vlády většiny zemí světa se zaměřily na potírání drogových závislostí, včetně užívání opia a heroinu. Následkem toho JE PĚSTOVÁNÍ MÁKU VE VĚTŠINĚ ZEMÍ SVĚTA ZAKÁZÁNO a často přísně stíháno.
Rok 1997. Vznik UNITED NATIONS OFFICE ON DRUGS AND CRIME (UNODC) ve Vídni. Jedná se o orgán OSN pro prevenci kriminality a trestní spravedlnost, řízený Komisí OSN pro prevenci kriminality a trestní spravedlnost a Komisí OSN pro narkotika.
Konec 20. století. Hlavním dodavatelem opia a hlavně heroinu na světový nelegální drogový trh byl AFGHÁNISTÁN, patřící do oblastí tzv. Zlatého půlměsíce (Afghánistán, Írán, Pákistán). Dále významnou oblastí nelegální výroby opia jsou země Zlatého trojúhelníku (Myanmar, Thajsko, Laos). Oba regiony jsou známé svou dlouhou historií produkce opia, které je zpracováváno na heroin a odsud distribuováno do celého světa.
Do roku 2022 byl největším světový producentem opia Afghánistán (90 % ilegálního trhu, rok 2022 cca 232 000 ha opiového máku a cca 6200 tun opia). Pak Myanmar, Írán, Pákistán, Laos, země Latinské Ameriky (Mexiko, Kolumbie, Peru, Bolívie).
Rok 2023. Celkovou produkci opia na světě je složité odhadnout. Afghánistán, který byl jeho největším producentem, přestal po převzetí vlády místním Tálibánem mák na velkých plochách pěstovat. Největším nelegálním producentem je od roku 2023 Myanmar a Mexiko.
Rok 2025, Myanmar. V r.2025 pěstování opiového máku pro výrobu nelegálního opia v Myanmaru podle UNODC dosáhlo desetiletého maxima – 53 100 ha, což představuje nárůst o 17 % (viz graf 1). Přibližný výnos opia se pohybuje v průměru do 20 kg na ha, což znamená produkci více jak 1000 tun opia. Klíčovým faktorem tohoto trendu v Myanmaru je cena opia. Ve srovnání s rokem 2019 se výkupní ceny od myanmarských farmářů zvýšily z přibližně 160 USD za kilogram na 365 USD za kilogram v roce 2025. Pokud se v reakci na nedostatek dodávek heroinu z Afghánistánu zvýší globální poptávka po opiátech z jihovýchodní Asie, tento trend bude pravděpodobně pokračovat, varuje UNODC.
Rok 2025, Afghánistán. Celková plocha osetá mákem setým pro výrobu opia v roce 2025 byla odhadnuta na 10 200 hektarů, což je o 20 procent méně než v roce 2024 (12 800 hektarů) a o 96 % méně jak v roce 2022 (232 000 ha) – viz graf 2. Cena sušeného opia v roce 2025 klesla o 27 procent na 570 USD ve srovnání se 780 USD v roce 2024, ale stále je pětkrát vyšší než průměr před zákazem (UNODC).
Tabulka: Nelegální pěstování máku – pěstitelské plochy v ha (odhad UNODC)
| Země | 2011 – 2020 | 2022 | 2025 |
| Afghánistán | 208 000 ha | 233 000 ha | 10 200 ha |
| Laos | 4 787 ha | ? | ? |
| Myanmar | 40 640 ha | 40 100 ha | 53 100 ha |
| Kolumbie | 334 ha | ? | ? |
| Mexiko | 20 600 ha | ? | |
| Ostatní | 16 905 ha | 42 684 ha | ? |
| Celkem | 315 784 ha | ? | ? |
Místo závěru: Jak klesá produkce opiátů založená na zemědělství, tak naopak produkce syntetických opiátů se stala novým obchodním modelem pro skupiny organizovaného zločinu díky relativní snadnosti výroby, větší obtížnosti odhalení a relativní odolnosti vůči změnám klimatu.
Zdroj článku: Mikšík V., Lohr V. 2026. Historie máku jako drogy, obchod s opiem a heroinem. In: 25.Makový občasník. Mák v roce 2026. ČZU v Praze. ISBN 978-80-213-3546-2.
