Olaf je historický první registrovanou odrůdou ozimého máku vyšlechtěnou v České republice.
Jedná se o modrosemennou, sytě fialově kvetoucí odrůdu, která byla registrována v roce 2023, po dvouletém registračním zkoušení s průměrem 2,04 t/ha (maloparcelní pokusy ÚKSÚP). Jako ozimá odrůda máku tvoří mohutnou, přisedlou listovou růžici a v této fázi přezimovává. Jarní máky seté na podzim mají růžici rozvolněnější a v předjaří přecházejí rychleji do prodlužovacího růstu, čímž výrazně klesá jejich zimovzdornost.
Agrobiologické vlastnosti odrůdy Olaf (pokusy ÚKSÚP): vegetační doba 312 dní (sklizeň obvykle v půlce července); vysoká zimovzdornost (průměrné přežití 93 %); rostliny vyšší (122 cm) s velmi dobrou odolností polehání (8,5); dobrým zdravotním stavem (helmintosporióza 7,2; plíseň maková 6,7); minimálním výskytem hleďáků (0,3 %) a nízkým obsah morfinu v makovině (0,38 %).
Osivo odrůdy OLAF bude k dispozici pro zásev již v září 2023 (optimální termín výsevu je polovina září).
Výhody ozimého máku
- podstatně dřívější sklizeň oproti máku jarnímu (o 2 až 4 týdny)
- okamžité zahájení jarní vegetace
- omezení rizika jarních přísušků
- při vzcházení není poškozován krytonoscem kořenovým
Porovnání jarního (vlevo) a ozimého máku (odrůda Olaf) po letošní zimě – stav 13.4.2023 (výsev 7.9.2022, lokalita Opava – Otice)
Stručná agrotechnika ozimého máku
Optimální termín pro výsev ozimého máku je kolem poloviny září.
Herbicidní ochrana – nezanedbat preemergentní ošetření! Postemergentně – podle výskytu plevelů. Nesít na pozemky s výskytem máku vlčího (ten řešit v předplodinách).
Ošetření proti chorobám a regulace – doporučeno ve dvou dávkách v jarním období:
1. začátek prodlužovacího růstu – proti plísni máku a polehání
2. na počátku kvetení – helmintosporióza
Insekticidní ochrana – nutný pečlivý a opakovaný monitoring krytonosce makovicového a podle výskytu ošetřovat.
Situace kolem ozimé a jarní formy je u máku oproti většině jiných plodin našeho klimatického pásma odlišná. Zatímco například u řepky a pšenice je typické, že ozimé odrůdy dosahují výrazně vyšších výnosů (cca o třetinu), u máku jsou zatím obě formy výnosově srovnatelné.
I přes pokrok v agrotechnice je mák stále relativně rizikovou plodinou a průměrné hektarové výnosy se dlouhodobě nedaří zvyšovat. Komplikací je také omezování povolených přípravků na ochranu rostlin, především insekticidního moření a s tím spojené problémy při zakládání porostů při jarním výsevu. Jednou z možností diverzifikace rizik spojených s pěstováním máku je vyčlenění části plánovaných makových ploch, řekněme 20–30 %, k zásevu ozimé odrůdy.
